O sladidlech

Společnost F&N Dodavatelé, s.r.o. realizuje Projekt s názvem Výzkum a vývoj instantních potravin s obsahem cukru sníženým o více než 30 % a zvýšeným obsahem vlákniny, jehož cílem je na základě výsledků výzkumu vyvinout a připravit pro výrobu nové potraviny a nápoje s obsahem cukru sníženým o více než 30 % a souběžně se zvýšeným obsahem vlákniny určených pro prodej koncovému zákazníkovi v maloobchodní síti. Na tento projekt je poskytována finanční podpora od Evropské unie v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

EVROPSKÁ UNIE
Evropský fond pro regionální rozvoj
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Předsudky a mýty o sladidlech

Někteří nezodpovědní poradci pro výživu zbytečně straší lidi před sladidly a nemají pro to žádný vědecký podklad. Sladidla jsou z různých důvodů napadána dlouhodobě. V minulém století šlo hlavně o údajné, nikdy neprokázané, karcinogenní účinky. V tomto století se pozornost vědců zaměřila hlavně na spekulace o tom, že sladidla údajně vyvolávají pocit hladu, takže ten kdo užívá sladidla víc jí a tloustne. Také se spekuluje o tom, že vysoké dávky sladidel mohou vyvolávat glukózovou intoleranci (diabetes).

Tyto mýty byly již několikrát vyvráceny odborníky a žádný z výše zmíněných účinků se neprokázal !!!

- Sladidla denně užívají miliony lidí na celém světě a jejich počet roste.
- Sladidla jsou bezpečná, což osvědčují evropská EFSA, americká FDA, dále WHO a další úřední kapacity ve vyspělých zemích světa.
- V České republice je bezpečnost sladidel monitorována především SZPI.

Další mýty

Mýtus: Někteří poradci doporučují nezdravý běžný cukr nahradit medem, javorovým sirupem, datlovým cukrem, kokosovým cukrem, agávovým cukrem atd. Protože všechny uvedené látky jsou tvořeny cukry, je to pouze doporučení nahradit cukr cukrem.

Mýtus: Sladidla sice legislativně patří mezi potraviny, ale ve skutečnosti to není potravina ale přísada do potravin, podobně jako např. koření.

Pro stanovení kolik sladidla mohu bez rizika dlouhodobě užívat slouží hodnota ADI, která udává maximální dávku sladidla na 1 kg živé váhy. Hodnoty ADI jsou na internetu. Např. pro sacharin je uvedena hodnota ADI= 5mg/kg. Když vím, že 1 tableta sacharinového sladidla obsahuje 16mg sacharinu, pak si lehce spočtu, že 5 kg vážící kojenec by neměl dostávat více než 1 tabletu na den (pokud z nějakého důvodu mu jídlo chci přislazovat). Dospělý, 70 kg vážící člověk, by neměl překračovat dávku asi 20 tablet, což je zjevně vysoce předimenzované.

Obecné informace ke sladidlům

Sladidla rozdělujeme na sladidla intenzivní a objemová.

Intenzivní sladidla jsou jednak sladidla umělá (sacharin, cyklamát, aspartam, acesulfam K a sukraloza ) a jednak sladidla pocházející z přírodních zdrojů (steviol-glykosidy, thaumatin a monk fruit[1]).

Umělá sladidla se vyrábějí několikastupňovou chemickou syntézou s dodržením nároků na kvalitu pro potraviny. Je to v podstatě obdobou farmaceutických výrobu.

Intenzivní sladidla z přírodních zdrojů se získávají z rostlin extrakcí. Jedná se zejména o rostliny Stevia rebaudiana, plod katemfe (thaumacococus daniellii) , nebo monk fruit. Všechna intenzivní sladidla jsou prakticky nekalorická a nepodporují tvorbu zubního kazu. Nemají prakticky žádnou výživovou hodnotu a jsou pouze nositeli sladké chuti. Množství jedné dávky sladidel se pohybuje v tisícinách gramů a nahrazuje obvykle 3,5 až 6,5 gramů cukru.

Intenzivní sladidla se obvykle vyskytují ve formě tablet, ale mohou být v malých množstvích obsažena i v některých práškových nebo kapalných sladidlech.

Mezi objemová sladidla patří především cukrové alkoholy, neboli polyoly. Polyoly jsou zhruba stejně sladké jako cukr, ale mají vesměs asi o 1/3 méně kalorií než cukr, nepodporují tvorbu zubního kazu a mají velmi nízký glykemický index (GI)

Mezi polyoly patří zejména: sorbitol, xylitol, erythritol, maltitol, isomalt. Jsou to látky, které se v malém množství vyskytují v některých druzích ovoce a zeleniny, ale prakticky se vyrábějí chemickou cestou-fermentací z rostlinných polysacharidů.

Objemová sladidla se obvykle dodávají v krystalické podobě, na první pohled nerozeznatelná od běžného krystalického cukru

Mezi výhody sladidel patří nejen to, že mají své zdravotní a výživové benefity, ale také to, že je na trhu větší množství druhů, takže spotřebitel může sladidla, dle vlastní libosti, střídat a kombinovat.

F&N dodavatelé, s.r.o.
listopad 2016

[1] Monk fruit není dosud v EU povolen jako sladidlo, ale očekává se to v dohledné době. Je povolen např. v USA.